Všechno to začalo v 11:55 kdy jsem nastoupila s kamarádem do autobusu směr Blšany, udělala si pohodlí a ve 12:00 jsme vyrazili společně s ostatními fanoušky na další zápas Marily. Nebyl by to správný zájezd, kdyby v něm nechyběla směsice bubnů a paliček.

První zastávka na sebe nenechala dlouho čekat, zhruba za půl hodinky jsme dali kouřovou pauzu u čerpací stanice. A tady se odehrává můj první zážitek. Muž na první sedačce zavelel k odjezdu, já si zkontrolovala zda mám vedle sebe pasažéra a už jsme to ujížděli po strakonické silnici na Praha. Neuplynula však ani minutka, když se z předposlední sedačky ozvalo pár nejistých hlasů, že nám chybí jeden dospělý fanda se synem. Ano, opravdu jsme na čerpací stanici zapomněli dva účastníky zájezdu. Vše dopadlo ale dobře, vrátili jsme se pro ně, naložili a už v pořádku jsme dorazili až do Blšan. Musím pochválit obchůdek se suvenýry, slečna byla velmi ochotna mi ukázat veškeré nabízené zboží a vůbec jí nevadilo, že jsem nakonec nic nenakoupila, byla stále milá.

Z výletu snad stojí ještě zmínit další dvě nepříjemnosti, kdy nejprve nechtěli pustit děti vlajkonošů s ostatními do klece, nakonec se podařilo je ukecat. Další nemilou záležitostí bylo, že neznámý a údajný fanoušek Marily, který byl s námi v kleci,házel bordel na hřiště. Vše skončilo domluvou, jednou záznamovou fotografií a natočením záběru na videokameru a tento neznámý fanoušek si dal pokoj a do konce zápasu se už jen díval skrze své černé brýle. Co naplat, odvezli jsme si 4 góly, tři jsme uštědřili do blšanské sítě a málem se splnil i vyhecovaný hattrick Horsta Siegla, který nám slíbil ještě před začátkem zápasu. Mohli jsme také získat nového bubeníka, ale Marek Kulič nakonec odmítl naši lukrativní nabídku v momentě, kdy po střídání opouštěl stadion.

Cesta domů proběhla už v naprostém klidu a pohodě, nikoho jsme nikde nezapomněli, všichni jsme dorazili do svých domovů. Těšte se na další zájezdy, jsou opravdu zajímavé.